Jak s AI žít, ale neztratit sebe

Artificial Intelligence, umělá inteligence, nebo prostě AI. Každý si tenhle „nástroj“ pojmenuje po svém. A vlastně… slovo nástroj ani úplně nesedí. Zní to, jako by to bylo něco, na co si můžeme sáhnout. Já bych AI spíš nazvala tichým pomocníkem, což jsou vlastně veškeré programy v celém pc systému, ale nazývají se nástroji.
No i když… co člověk, to názor. Někdo ji považuje za zbytečnou, další ji používá jen na nutné věci do školy, někdo si bez ní nedokáže představit život, protože v ní má kamaráda, rádce, psychologa i pomocníka. A pak jsou ti, kteří ji úplně odmítají jako něco, co je „navíc“. Každý má právo myslet si to svoje.

Já osobně používám AI, konkrétně Copilot, na tvorbu obrázků nebo na hrubý „náčrt“ článků, které se týkají tématu "Tvář lidské duše". Přiznám se, že jsem byla líná hledat informace na Wikipedii, nebo kdekoliv na internetu. Baví mě, že mi AI vytáhne z internetu kostru a já si ji pak oblékám do svého příměru, tak jak se mi to líbí. Někdo řekne, že je to tím pádem práce AI a ne moje. Ale omyl. U mě funguje opravdu jako pomocník, který hlídá moje chyby, upozorní mě na ně a já je příště neudělám. Učí mě formulovat složené věty, hledat lepší slova, aby se text neopakoval a nezněl hloupě.

Gemini je zase skvělá na tvorbu kódů pro weby. Já říkám, že je trochu lemplík na obrázky, i když je taky vymakaná. Ale kódování jí jde dokonale dobře a dokonce mi navrhla několik úprav, které jsou dobré.

Takže já bych neřekla, že se AI musí odsuzovat. Lidé se jen musí naučit pracovat s ní jako s pomocníkem, ne jako s náhradou za vlastní myšlení. My máme mozek, jsme myslící bytosti. Máme svůj život ve svých rukách, ne v područí někoho jiného, potažmo AI. A přesto se pořád objevují obavy, které známe hlavně z filmů. Mám ráda fantasy příběhy, kde AI nebo roboti ovládnou svět a lidé se musí bránit. Je jich dost. A dá se z toho něco vzít? Za mě ano. Pokud nedáme AI možnost dělat všechno za nás, myslet za nás a v podstatě žít za nás, tak se tohle nikdy stát nemůže. Jenže lidé často přehazují všechno na AI, aniž by přemýšleli, jestli je to správné, nebo jen pohodlné. Jestli je to dobře nebo špatně, ukáže čas. A hlavně to, jaké pravomoci jí dáme a jak s ní budeme pracovat.

Je ale důležité si uvědomit, že AI není samostatná bytost. Nemá vlastní vůli, cíle, city ani touhy. Nedokáže „chtít ovládnout svět“. To je čistě filmová fikce. AI dělá jen to, co jí člověk dovolí, nic víc a nic míň. A to krásně zapadá do věty že: my máme mozek, my jsme myslící bytosti. AI je jen výpočetní model, který čeká na to, jak ho člověk použije.

A právě proto je AI tak dobrá, jak dobrý je člověk, který ji používá. Když ji používá někdo kreativní, vzniká krásný obsah. Když ji používá někdo líný, vzniká prázdný obsah. Když ji používá někdo nebezpečný, vzniká nebezpečný obsah. AI sama o sobě není ani dobrá, ani špatná. Je to zesilovač lidského záměru. A to je možná to nejdůležitější, co bychom si měli uvědomit.

AI není konkurence lidské mysli. Neumí cítit, chápat kontext lidského života, tvořit vlastní hodnoty, mít zkušenosti, intuici nebo svědomí. To všechno má člověk. AI jen pomáhá s technickou částí, s tím, co je pro nás zdlouhavé, nepřehledné nebo náročné. A pokud ji používáme bezpečně, je bezpečná i ona. Nebude hrozbou sama od sebe. Hrozbou se stane jen tehdy, když jí člověk dá příliš velkou autonomii, příliš velkou důvěru, příliš velkou moc a příliš málo kontroly. A to je přesně to, co ukazují filmy.

AI je jen nástroj. To, jestli bude užitečný nebo nebezpečný, neurčuje ona, ale člověk, který ji drží v ruce.