Tvůrce
Člověk, který tvoří svět potichu. Nepotřebuje publikum, potlesk ani potvrzení. Stačí mu vlastní vnitřní oheň, který ho vede k tomu, aby proměňoval myšlenky v realitu. Je to duše, která vidí krásu tam, kde ji ostatní míjejí, a dokáže z nepatrného detailu vytvořit něco, co má duši. Tvůrce tvoří i tehdy, když se na něj nikdo nedívá, protože právě tvorba je jeho způsob, jak být naživu.
Tvůrce:
člověk, který tvoří svět, i když se na něj nikdo nedívá.
Tvůrce je člověk, který má v sobě tichou potřebu tvořit. Ne proto, aby byl obdivován, ale protože bez tvorby by nebyl úplný. Jeho svět se skládá z nápadů, obrazů, slov, tónů, vůní, doteků, prostě z čehokoli, co může proměnit v něco nového. Tvoření je pro něj způsob, jak dýchat a jak žít.
Vidí krásu tam, kde ji ostatní přehlížejí. V kapce rosy, v prasklině na zdi, v tichu mezi dvěma slovy. Dokáže z obyčejného udělat výjimečné, protože jeho pohled na svět je jiný, je hlubší, jemnější, citlivější a vnímavější.
Jeho tvorba není vždy veselá. Někdy je bolestná, někdy temná, ale vždy pravdivá. Tvůrce se nebojí dotknout se hloubky, protože ví, že právě tam se rodí opravdové věci. Jeho síla spočívá v odvaze být sám sebou, i když tomu svět nerozumí.
Ve vztazích bývá tvůrce citlivý, intuitivní, někdy uzavřený. Potřebuje prostor, ticho, čas. Není to chlad, ale způsob, jak naslouchá světu. Miluje skrze detaily, drobná gesta, slova, která ale mají váhu, doteky, které mluví víc než věty.
Tvůrce často žije mezi světy a to mezi realitou a představou, mezi tím, co je, a tím, co by mohlo být. Jeho mysl je plná obrazů, které se snaží převést do skutečnosti. A i když se někdy zdá, že je sám, ve skutečnosti je obklopen svým vnitřním vesmírem.