Volím sebe ...

Kdy se člověku otevřou oči

Jak dlouho musí člověk jít, než se mu otevřou oči?

Jak dlouho důvěřovat, než zjistí, že je to vlastně všechno špatně?

Jací jsou vlastně v dnešní době lidé?

Kdy už přestává být hranice hranicí a kdy je čas ukončit danou cestu?

Spousta otázek, ale málo odpovědí.

O důvěře a iluzích

Někdy trvá roky, než člověk pochopí, že důvěra není o délce vztahu, ale o jeho hloubce.

Že i několik let může být jen iluze, ze které nakonec spadne opona a odhalí se skutečnost.

A že největší zklamání nepřichází od cizích lidí, ale právě od těch, které máme rádi, nebo jsme se alespoň domnívali, že je známe.

Možná jsem dlouho neviděla to, co bylo celou dobu před očima.

Možná jsem omlouvala věci, které omluvu neměly.

Možná jsem věřila v něco, co existovalo jen v mé hlavě.

Co skutečně tvoří vztah

Dávno vím, že žádný vztah není o tom, kdo má víc, kdo má navrch, lepší věci nebo poslední slovo. Chybami se člověk učí a tohle uvědomění je sice tvrdé, ale osvobozující.

Vztah je vždy o vzájemnosti, respektu a o tom, že když jeden padá, druhý ho zvedne, ne zatlačí ještě níž.

Tohle je základ života i mezilidských vztahů.

Právě v tom se ukazuje skutečná síla člověka, ne v tom co říká, ale v tom, jak jedná.

Když se cesty rozdělí

Nakonec jsem pochopila, že některé cesty nejsou určené k tomu, aby trvaly věčně.

Někdy se lidé míjejí pomalu, nenápadně, až jednoho dne zjistí, že už nestojí vedle sebe, ale každý úplně jinde.

A tohle není tragédie.

Tohle je život.

A ten nás učí, že síla není v držení se minulosti za každou cenu, ale v tom, že ji dokážeme pustit.

Uzavření kapitoly

Jednou přijde konec kapitoly, kterou člověk psal nebo četl.

Cesty vždy někde končí a zase se někde otevře jiná, s novým směrem.

A já jednu takovou kapitolu uzavírám.

Bez hněvu, bez potřeby vysvětlovat, bez touhy obhajovat.

Příběhy začínají a končí, v životě i v psané formě.

Právě v tom uzavření je tichá síla.

Síla říct si, že tohle už není moje cesta.

Síla udělat krok dál, i když je mlha hustá a budoucnost nejasná.

Nový začátek

Každý konec v sobě nese začátek.

A i když je cesta předem neznámá, první krok je vždycky ten nejodvážnější.

Ten který říká: "Volím sebe."