Histrionik

Po tichém a hloubavém melancholikovi se v naší sérii o lidských povahách posuneme k úplnému protikladu. K osobnosti, kterou v davu rozhodně nepřehlédnete. Každý z nás si s sebou nese svůj vlastní batoh zkušeností a potřeb, a u tohoto typu je tou největší potřebou být viděn a slyšen. Pojďme se společně a bez předsudků podívat na to, kdo je to vlastně Histrionik.

Histrionik: Život jako divadelní představení

Krátké setkání dokáže změnit pohled na lidskou povahu. Je to osobnost plná emocí, barev a dramat, která dokáže okouzlit i vyčerpat. Jak takový člověk působí a proč je tak výrazný?

Ráda bych začala tou osobností, kterou jsem doposud neznala. Pojmenování Histrionik jsem do nedávna slyšela poprvé. Nikdy jsem to popravdě neřešila, dokud jsem se s takovým člověkem nesetkala osobně. Teprve tehdy mi došlo, jak výrazně může určitý typ osobnosti ovlivnit chování, vztahy i to, jak na nás člověk působí na první pohled.

Tento typ člověka potřebuje být viděn. Ne proto, že by byl nutně zlý nebo manipulativní, ale proto, že jeho vnitřní svět stojí na pozornosti. Bez ní jako by ztrácel pevnou půdu pod nohama. Jeho život je plný barev, dramatických gest a výrazných emocí, které se střídají rychleji, než by člověk čekal. Jednu chvíli je nadšený, druhou zklamaný, pak zase okouzlený a vzápětí podrážděný.

Na první pohled působí živě, energicky a často i velmi sympaticky. Dokáže zaujmout, vtáhnout do rozhovoru, pobavit a vytvořit atmosféru, která je nezapomenutelná. Právě proto si mnoho lidí myslí, že jde o člověka sebevědomého. Ve skutečnosti je to ale často přesně naopak. Za tou okázalostí se skrývá nejistota, strach z neviditelnosti a hluboká potřeba být přijímaný. Histrionik se bojí, že pokud nebude zajímavý, lidé o něj ztratí zájem. A tak se snaží být výrazný, poutavý a někdy i přehnaný.

Silné stránky

Jeho silnou stránkou je schopnost přinést do života druhých neobyčejnou energii, ruch, zábavu a spontánnost. Umí být kreativní, umí nadchnout ostatní a často má přirozený talent pro vyprávění příběhů. Dokáže dodat energii i tam, kde už dlouho chyběla. Jeho přítomnost bývá nezapomenutelná, ať už v dobrém, nebo ve špatném.

Slabé stránky

Slabé stránky jsou ale stejně výrazné. Histrionik má tendenci přehánět, dramatizovat a dělat z běžných situací velké události. Jeho emoce jsou intenzivní, ale často krátké. Rychle se nadchne, ale stejně rychle ztratí zájem. Ve vztazích může působit nestabilně, protože potřebuje neustálou pozornost a potvrzení. Pokud ji nedostává, začne být neklidný, podrážděný nebo hledá pozornost jinde.

S tím souvisí i méně nápadné, ale o to složitější projevy, jako je tendence nevědomky kopírovat nebo zrcadlit své okolí. Protože tento člověk často nemá pevně ukotvené vlastní vnitřní já, snadno přejímá nápady, projekty, styl nebo dokonce konkrétní životní kroky lidí kolem sebe. Neudělá to nutně s vědomým záměrem parazitovat, ale spíše proto, že v tom vidí ověřený způsob, jak získat stejné uznání a pozornost, jakou vidí u druhých.

V blízkých vztazích se to pak může projevovat jako tiché, ale neustálé soutěžení. Pokud přítel nebo partner dosáhne úspěchu, posune se v životě dál nebo si jednoduše udělá radost, také může pocítit okamžitou potřebu tuto situaci vyrovnat, či dokonce trumfnout. Potřebuje mít poslední slovo, hlučnější úspěch nebo pompéznější verzi téhož, aby si sám v sobě potvrdil, že nezůstává pozadu a reflektory stále míří na něj.

Pokud však dojde ke střetu, nastavení zdravých hranic nebo pokud mu tato pomyslná divadelní maska spadne, reakce bývá prudká. Histrionik málokdy unese kritiku nebo pohled do vlastního zrcadla. Často pak situaci otočí, stylizuje se do role ublížené oběti a začne z chování, které sám produkuje, obviňovat druhou stranu.

Setkání s takovým člověkem může být fascinující, ale i vyčerpávající. Člověk má někdy pocit, že se ocitl v divadle, kde se střídají scény, nálady i role. A přestože je to někdy náročné, je to zároveň velmi poučné. Díky takovým lidem si člověk uvědomí, jak rozdílné mohou být naše vnitřní světy a jak moc nás ovlivňuje to, co si neseme z dětství, rodiny a prostředí.

A právě proto má smysl se na všechny tyto osobnostní typy podívat blíž. Ne proto, abychom je soudili, ale abychom jim lépe rozuměli. A možná i sami sobě.