Sangvinik

Sangvinik je jako slunce po dešti. Nečekané, teplé, trochu divoké a hlavně živé. Je to ten typ člověka, který se směje nahlas, mluví rychleji, než stíhá myslet, a dokáže vám během pěti minut připomenout, že svět není jen o povinnostech, ale i o radosti.

Když sangvinik vstoupí do místnosti, něco se změní.

Vzduch je lehčí, atmosféra veselejší a i když jste měli den na nic, najednou se přistihnete, že se usmíváte.

Je to prostě energie v lidské podobě.

Sangvinik: člověk, který rozzáří místnost dřív, než do ní vejde

Tento člověk žije přítomností. Neřeší, co bylo včera, a moc neplánuje, co bude zítra.

Jeho svět je tady a teď a to je na něm krásné i náročné zároveň. Je to člověk, který se nadchne pro nový nápad během dvou vteřin.

Během dalších dvou vteřin už o něm vypráví všem kolem. Jeho nadšení je nakažlivé.

A i když někdy vyprchá stejně rychle, jako přišlo, ten okamžik radosti stojí za to.

Sangvinik je společenský tvor. Lidé jsou jeho přirozené prostředí. Potřebuje sdílet, smát se, povídat si, být v kontaktu. A když je sám příliš dlouho, začne vadnout jako květina bez vody.

Co na sangvinikovi milujeme

Sangvinik má dar rozzářit den a také dar vidět svět v barvách, i když ostatní vidí jen šedou. Je optimista, který věří, že všechno dobře dopadne. Je kreativní, nápaditý, spontánní a umí obejmout i slovem. A jeho smích je jako malá terapie zdarma. Je to člověk, který vám připomene, že život nemusí být tak těžký, jak si ho děláme.

Ve vztazích je sangvinik jako jarní déšť, osvěžující, živý, spontánní. Je to partner, který vás obejme jen tak, přinese kávu, protože „měl pocit“, a vymyslí výlet během pěti minut. Potřebuje pozornost, ale dává ji dvojnásob. Potřebuje blízkost, ale umí ji vracet a neumí být dlouho naštvaný. Jeho emoce přicházejí rychle, ale stejně rychle odcházejí. Když miluje, tak naplno. A když se směje, směje se celým tělem.

Co je na něm někdy těžké

Sangvinik není zlý. Jen je rychlý. A tak se občas stane, že něco začne a nedokončí. Nebo že slíbí víc, než zvládne, že zapomene, co říkal včera. Mnohdy přeskakuje z jedné věci na druhou, jako kdyby měl v hlavě permanentní ohňostroj. Jeho svět je krásný, ale někdy v něm chybí mapa. A proto vedle sebe potřebuje lidi, kteří mu pomůžou se občas zastavit, nadechnout a dokončit to, co začal.

Sangvinik a realita

Je to mistr okamžiku. Ale dlouhodobost je pro něj někdy výzva. Je to člověk, který potřebuje strukturu, aby se neztratil. Potřebuje hranice, aby se nezamotal. A potřebuje lidi, kteří ho mají rádi takového, jaký je, živého, barevného, trochu chaotického, ale upřímného.

Sangvinik je světlo.

Ne vždy rovnoměrné, ne vždy stabilní, ale vždy opravdové. Je to člověk, který vám připomene, že život není jen o přežívání, ale i o radosti. A že někdy stačí málo, jako úsměv, slovo, nebo nápad, aby se den rozzářil. A možná právě proto jsou sangvinici tak důležití. Protože vnášejí do světa něco, co se nedá naučit: radost ze života a z maličkostí, které jsou pro život tak důležité