Narcista - maska která okouzlí | 1. díl
Úvod k celé minisérii
První díl začneme tím, jak narcista funguje, jak se chová na začátku, jak se jeho chování postupně mění, jak vzniká závislost na jeho pozornosti, proč žena začne pochybovat sama o sobě a proč je tak těžké odejít. Je to díl, který otevře oči. Díl, který pojmenuje to, co ženy cítí, ale neumí vyslovit. Díl, který jim ukáže, že nejsou samy.
V druhém díle v 16:00 se zaměříme na to nejdůležitější, jak od takového člověka odejít, jak se bránit a jak znovu najít sama sebe.
A ve třetím díle 17:00 se podíváme na narcismus z druhé strany: jak se chová narcistická žena, jak manipuluje muže a proč o tom muži většinou mlčí.
Co je narcismus ve vztahu a proč se o něm mluví čím dál víc
Narcista: ďábel v rouše beránčím
Narcista umí být okouzlující, pozorný, umí přesně říct to, co chcete slyšet. Vytvoří pocit, že jste výjimečná, že jste konečně našla někoho, kdo vás vidí. A vy tomu věříte, protože to působí opravdově. A ono to opravdu opravdové je. Jenže ne z jeho strany, ale z vaší. Vy jste ta, kdo miluje, on je ten, kdo potřebuje být milován. A to je rozdíl, který poznáte až později.
Odborníci tomu říkají idealizační fáze nebo také love bombing. Je to období, kdy vás zahrne pozorností, komplimenty, intenzitou, rychlým sbližováním, sliby a pocitem, že jste jeho celý svět. A právě tahle fáze je to, co vás později drží v pasti, protože se k ní budete pořád vracet v naději, že se vrátí ten člověk, který byl na samém začátku. Jenže on se nevrátí. Protože nikdy neexistoval.
A pak to začne, pomalu, ale nenápadně a tak, že si toho skoro nevšimnete. Kritika, která je prý „jen sranda“. Poznámky, které vás mají „posunout“, tiché tresty, když se mu něco nelíbí. Zpochybňování vašich pocitů. a přepisování reality. Gaslighting, tedy přesvědčování, že si věci špatně pamatujete, že přeháníte, že jste citlivá, že jste problém vy a to je něco, čemu začnete najednou věřit, protože narcista je mistr v tom, jak vás přesvědčit, že chyba je ve vás, v žádném případě v něm.
A tak se začnete omlouvat za věci, které jste neudělala. Za věci, které se nestaly. Za věci, které jsou jeho. Začnete se víc snažit, přizpůsobovat se jemu a jeho potřebám, začnete chodit po špičkách a nevyslovíte ani jedno slovo proti němu. V podstatě začnete ztrácet sami sebe, svoji důstojnost a svoji hrdost.
A on mezitím střídá teplo a chlad, lásku a odmítnutí, blízkost a odstup. A vaše tělo se na to naváže. Odborně se tomu říká intermitentní posilování, které vytváří trauma bonding, tedy neurochemickou závislost na člověku, který vám ubližuje. Proto je tak těžké odejít. Ne proto, že jste slabá, ale proto, že váš nervový systém je doslova přeučený reagovat na jeho chování. Je to jako by to člověk měl v sobě od nepaměti, jako by se s tím snad už narodil a celý život čekal právě na tohle.
A pak přijde fáze, kterou odborníci nazývají devalvace. Už nejste ta "bohyně" jako na začátku, už nejste ta, kterou obdivoval. Teď jste ta, kterou kritizuje, srovnává, ponižuje, ignoruje. A vy se snažíte ještě víc, protože chcete zpátky toho člověka, kterého jste poznala. Jenže ten už se nevrátí. Protože to byla jen maska.
A když už jste na dně, když už nevíte, kdo jste, když už jste unavená, zmatená, vyčerpaná, tak přijde discard. Odhodí vás náhle a chladně. Bez vysvětlení, bez omluvy, bez jakékoliv úcty k vám a najednou máte pocit, že se vám zhroutil svět. A pak, když se z toho dostáváte, trochu se nadechnete, přijde zpátky. S omluvou. S láskou, s tím, že to myslel jinak, že se změní. A vy? Samozřejmě mu to uvěříte, protože chcete věřit a vlastně potřebujete věřit, že je zpátky. Protože jste pořád ta žena, která milovala od samého začátku. A tak se vrátíte a ten cyklus se neustále opakuje. Tomu se říká hoovering, tedy snaha vás vtáhnout zpět.
A právě v té chvíli ženy často hledají odpovědi. Proč to bolelo víc po odchodu než během vztahu? Proč se cítí zmatené, prázdné, ztracené? Proč jim chybí někdo, kdo jim ubližoval? A odborníci říkají jasně: je to normální. Je to důsledek specifického typu psychického zranění, které narušuje identitu, sebevědomí i vnímání reality. A zotavení trvá měsíce až roky, ale je možné. A vede k tomu, že se žena znovu najde, znovu nadechne a znovu začne věřit sama sobě.
A to je to, co chci, aby si ženy z tohohle článku odnesly:
Problémem je právě ten člověk, který vás systematicky ničil, a že existuje cesta ven. Že existuje život po narcistovi, klidný, tichý a skutečný. A pokud chcete vidět, jak takový vztah vypadá v realitě, popsala jsem to v samostatném příběhu s názvem Z ticha ke svobodě a ten vám možná pomůže pochopit, že v tom nejste samy.
„Možná teď ještě nemáte sílu odejít. Možná ještě doufáte. Možná se bojíte. Ale věřte mi, jednou přijde den, kdy si uvědomíte, že máte právo na klid. Právo na lásku, která nebolí. Právo na život, který je váš.“
